Punkevní jeskyně

Punkevní jeskyně se nacházejí v Pustém žlebu, 2 km od Skalního mlýnu proti proudu říčky Punkvy. Byly postupně objevovány v letech 1909-1933 výzkumnou skupinou pod vedením profesora Karla Absolona. Návštěvníci procházejí mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou na dno propasti Macocha. Hloubka propasti je 138 metrů.Další částí návštěvní trasy je projížďka na motorových člunech po podzemní říčce Punkvě. Součástí plavby je prohlídka Masarykova dómu, nejkrásnější prostory Punkevních jeskyní. Jeskyně jsou součástí nejdelšího jeskynního systému v České republice - Amatérské jeskyně, jejíž délka dosud známých chodeb je více než 30 kilometrů.

Hrad Blansek

Zřícenina rozlehlého hradu, ležícího na skále naproti vchodu do Punkevních jeskyní, který založil olomoucký biskup Bruno ze Šaumburku v polovině 13. století. Ve 14. století byl opraven a zřejmě rozšířen o přehradí. Od té doby byl často zastavován. Roku 1424 bylo vypleněno husity okolí Blanska a zřejmě dobýván i hrad Blansek. Totéž se stalo i při další husitské výpravě roku 1431. Hrad však rozbořen nebyl, jelikož v roce 1440 se zde konal sněm biskupských leníků. Ke zpustnutí hradu došlo v polovině 15. století, pravděpodobně následkem požáru. Roku 1461 se uvádí jako pustý. Pokud se chceme na zříceninu podívat, vypravíme se po zelené turistické stezce z Nových Dvorů.

Jeskyně Balcarka

Jeskyně Balcarka v Ostrově u Macochy představuje svou krápníkovou výzdobou snad nejbohatší jeskyni Moravského krasu a patří právem k vyhledávaným cílům turistických návštěv.  Méně je však veřejnosti známo, že Balcarka zaujímá také významné místo  v nejstarší historii Moravského krasu. Někdy zhruba před 15 000 lety  v ní sídlila početná skupina lidí, lovců sobů a koní z údobí magdalénienu. Mimořádné bohatství krápníků, povrchové krasové jevy, bohaté archeologické a paleontologické nálezy, význačné druhy teplomilné květeny a malebnost krajiny činí z lokality Balcarky jedno z nejzajímavějších míst v regionu.

Sloupsko-šošůvské jeskyně

V severním okraji Moravského krasu se pod městysem Sloup a obcí Šošůvka nacházejí jedny z nejúchvatnějších podzemních prostor České republiky. Tvoří je jeden z nejrozsáhlejších komplexů síní, chodeb, dómů a podzemních propastí v masivu devonských vápenců . Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou nejdelší z celkem 14 zpřístupněných jeskyň pod Správou jeskyní ČR. Jsou známy nejen svou monumentalitou, víceúrovňostí  a krápníkovou výzdobou, ale také jako významná archeologická lokalita. Součástí prohlídkové trasy je od roku 2000 i jeskyně Kůlna. Více o jeskyních najdete ZDE.

Kaple sv. Václava a sv. Anežky v Šošůvce

Kaple sv. Václava a sv. Anežky České se nachází na výrazné vyvýšenině na jihozápadním okraji obce Šošůvka. Jedná se o moderně řešený objekt, který zde byl vystavěn v letech 2001-2002. Tuto krásnou komorní stavbu navrhla architektka Monika Sirná. Originálním řešením je i obětní stůl a hlavní kříž, které jsou zhotoveny ze skla. Autorem tohoto unikátního díla je výtvarník Valér Kováč, který tak posunul využití skla do duchovních sfér. Autorem obrazů patronů kaple je malíř Jaroslav Šerých.

Kaplička ve Veselici

Kaplička zasvěcena Sv. Antonínovi, patronovi obce Veselice, se nachází na návsi vytvořené v roce 2006 v místě bývalého Horního rybníka. Kaplička byla zbudovaná v roce 2007 a ještě v tomto roce, dne 29. září 2007, vysvěcena monsiňorem Václavem Sloukem, děkanem brněnským, kanovníkem Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně. Autorkou archtektonického návrhu je ing. arch. Monika Sirná z Blanska. Ve věži kapličky je umístěný renovovaný zvon z původní kapličky vyrobený v roce 1890 v Brně. Finanční náklady na stavbu činily cca 850 000 Kč a stavbu financovala obec Vavřinec, za finančního přispění občanského sdružení VESELICKÁ KAPLIČKA, které na kapličku vybralo ve veřejné sbírce na 200 000 Kč.  

Rozhledna Veselice-Podvrší

Název kopce na němž rozhledna stojí je dosti nezvyklý - Podvrší. Kopec a Podvrší? Ano. Tento název získal kopec velice pravděpodobně převzetím názvu po lesní trati, nacházející se jihozápadním směrem.

Z vyprávění našich předků víme, že na tomto kopci již rozhledna v minulosti stála. Nacházela se v místě sousedícího triangulančního bodu. Vznikla někdy ve 20-tých letech 20. století a společně s triangulančním bodem sloužila k zeměměřičským pracím. Byla vybavena žebříky umožňující výstup do výšky cca 21 m nad vlastní kopec, jehož nadmořská výška činí 590 m n.m. Odstraněna byla v roce 1947.

Tato současná moderní telekomunikační věž byla uvedená do provozu v srpnu roku 2001. Jejím investorem byla tehdy firma Eurotel Praha, spol. s r.o. a od svého zbudování slouží především jako uzlový bod radioreleových tras pro spojení s ústřednami a současně k šíření signálu digitálního systému GSM 900 pro mobilní telefony. Autorem projektu stavby je ing. Jan Tomčala, projektant fy Teplotechna Ostrava a.s., hlavního dodavatele montážních prací na nosném stožáru včetně vyhlídkového ochozu.