Publikováno v Informačním zpravodaji Obú Vavřinec č. 2/2010, duben 2010

V červenci letošního roku uběhne padesát roků od události, která stojí určitě za připomenutí. Je jí sloučení Vavřince, Veselice a Suchdolu a osady Nové Dvory v jednu územně samosprávnou jednotku, ke kterému došlo v červenci roku 1960. Do té doby byly uvedená sídla samostatnými obcemi s tím, že osada Nové Dvory náležela k obci Suchdol. K tomuto spojení uvedených obcí došlo na základě zákona č. 36/1960 Sb., přijatého 8. dubna 1960 Národním shromážděním. Zmíněný zákon měl s účinností od 1. července 1960 za cíl reorganizaci územní správy vytvořené v roce 1948, při niž vznikl od 1. ledna 1949 Brněnský kraj. Ten měl celkem 19 okresů (Blansko, Boskovice, Brno-město, Brno, Břeclav, Bučovice, Bystřice nad Pernštejnem, Hustopeče, Mikulov, Moravská Třebová, Moravský Krumlov, Rosice, Slavkov, Svitavy, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov, Znojmo, Židlochovice) a na jeho území ležely i některé české obce, především v oblasti severně a jižně od Svitav. Územní reforma z roku 1960 měla za cíl výrazné snížení počtu krajů a okresů. Výsledkem územní reformy na úrovni okresů byla skutečnost, že v Brněnském kraji vzniklo celkem 14 okresů (Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo a Žďár nad Sázavou) a mezi zrušenými byl i okres Boskovice. Území zrušeného okresu Boskovice přešlo pod správu okresu Blansko. Součástí reformy bylo i sloučení některých menších obcí na okrese Blansko.
Další reforma územní správy prováděná v osmdesátých letech (slučování obcí a vznik tzv. spádových obcí) na nově vzniklou obec vliv neměla, i když jak se říká „mnoho nescházelo“. Na začátku roku 1985 byla na mimořádné schůzi pléna MNV nastolena nadřízeným orgánem, kterým byl Okresní národní výbor, otázka sloučení obce buď s Blanskem a nebo se Sloupem. V rušné diskusi, v niž tehdy zaznívaly dosti rozdílné nárory na slučování, nakonec nebylo sloučení s jinou obcí schváleno, jak potvrzuje pan František Ševčík z Vavřince. Ten tehdy předsedal obecní samosprávě a ještě dodává, že tehdy již byla např. obec Petrovice sloučena se Sloupem a Šošůvkou. Ke sloučení obcí mělo tehdy dojít po volbách v polovině roku 1986.
Poslední reforma v oblasti samosprávného uspořádání proběhla s účinností od 1.1.2000. Pro naši obec, však neměla zásadnější význam a změny doznalo jen přejmenování kraje do něhož naše obec spadá. Pojmenování Brněnský kraj bylo změněno na nový název - Jihomoravský kraj. Území tohoto kraje je nyní vymezeno pouze 7 okresy - Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Ostatní okresy přešly pod územní působnost jiných krajů. Při této reformě získaly kraje zpět samosprávnou funkci a nejvyšším představitelem samosprávy je hejtman. Jihomoravský kraj má v současné době 673 obcí, z toho okres Blansko čítá 118 obcí. Důsledkem této reorganizace bylo dále s účinností od 1.1.2003 zrušení okresních úřadů, coby samosprávných orgánů na úrovni okresů. Okresy však nadále zůstaly až do dnešní doby, ale pouze jako jednotky statistické a územně-orientační, mající pouze funkci obvodů s působnosti policie, státních zastupitelství a soudů. Pro úplnost informací o okresech  je nutné zmínit, že ty vznikly již v roce 1850 na základě císařského nařízení z roku 1849 (okresní hejtmanství). Nahradily tak původní panství, která tehdy vymezovala určité území pouze jako soubor soukromého (zejm. rodinného) majetku (reprezentačních či hospodářských staveb, měst, vesnic, polností, lesů, vodohospodářských staveb apod.), spadajícího pod správu jednoho vlastníka šlechtického původu.    

Ale vraťme se zpět do roku 1960.    

Jednotlivé orgány samosprávy v obcích, městech a okresech byly v roce, kdy došlo ke sloučení našich obcí, byly stanoveny zákonem č. 100/1960 Sb., jež byl současně Ústavou Československé socialistické republiky. Zákon mimo jiné stanovoval, že v obci se samosprávný orgán jmenoval Místní národní výbor. Ten měl jak tzv. Plénum, tak současně Radu. Členům tohoto samosprávného orgánu se říkalo poslanci a funkční období bylo čtyřleté. Volby do nového Místního národního výboru nově sloučené obce se konaly 12. června 1960.

Pamětní knihy jednotlivých obcí neposkytují o sloučení podrobnější informace. Přesto zápis v Pamětní knize obce Veselice uvádí, že v roce 1960 přes sloučením měla Vavřinec 91 domů a 356 obyvatel, Veselice 68 domů a 288 obyvatel a Suchdol s Novými Dvory 60 domů a 236 obyvatel. Dále je tam zmínka, že ve volbách bylo zvoleno celkem 19 občanů do Místního národního výboru. Z Vavřince 8 zástupců ( Slouka František čp. 59, Jícha Jan čp. 89, Musil Alois čp. 45, Dřímal Engelbert čp. 76, Jarůšek Jaromír čp. 4, Hejč Jan čp. 11, Němec Richard čp. 34, Petlach Karel čp. 23 ), Veselice 6 zástupců ( Skoták Jaromír čp. 47, Nečas František čp. 6, Štolpa Josef čp. 24., Němec František čp. 32, Jarůšek Jan čp. 11 a Skoták Alois čp. 4 ) a Suchdola 5 zástupců ( Kvasnica František čp. 29, Mikulášek Josef čp. 1, Horák Rudolf čp. 14, Vojáček Vojtěch čp. 60 a Novohradský Emil čp. 43 ). Členy 5-ti členné Rady byli zvoleni - Němec František -Veselice čp. 32, jako předseda; Němec Richard - Vavřinec čp. 34, jako tajemník; Štolpa Josef - Veselice čp. 24, Petlach Karel - Vavřinec čp. 23 a Vojáček Vojtěch - Suchdol, čp. 60, jako členové. Současně byly  po volbách ustanovené

komise, a to zemědělská, kulturní, finanční, pro výstavbu, sociální a pořádková. Pamětní kniha obce Veselice ještě uvádí, že zemědělské družstvo ve Veselici bylo založeno 31.8.1957 a jejim předsedou byl zvolen Alois Skoták čp. 4.                                        

Zleva sedí: Němec Richard (Vavřinec), Ladislav Kuběna (Jedovnice), Miloslav Novotný (Veselice), Němec František (Veselice)

Pamětní kniha obce Suchdolu zase poskytuje informaci o tom, že dne 9. února 1960 se konala ve Vavřinci společná schůze předsedů Místních národních výborů slučovaných obcí, předsedů zemědělských družstev a předsedů organizací KSČ. Dále uvádí, že zemědělské družstvo v Suchdole bylo založeno 16.4.1957 a jejim předsedou byl zvolen Mikulášek Josef čp. 1.

Dalším zdrojem informací je i Školní kronika vedená ředitelem tehdejší „národní školy“ p. Čeňkem Žáčkem.  Tato kronika vedle výčtu jednotlivých členů nově zvoleného Místního národního výboru informuje o tom, že volby se současně konaly i do Okresního národního výboru, Krajského národního výboru a Národního shromáždění. Při volbách byl do ONV zvolen Miloslav Novotny z Veselice čp. 37, v té době též předseda zemědělského družstva ve Veselici, do KNV Oldřich Meluzín z Vavřince čp. 73, v té době též předseda místního zemědělského družstva a do NS cituji:“ dosavadní poslanec a ministr vnitra Rudolf Barák.“

Nejvíce skoupá na informace z té doby je Pamětní kniha obce Vavřinec, v niž končí zápis rokem 1949. Ten uvádí, že v obci bylo v srpnu 1948 založené Zemědělské strojní družstvo. Jeho prvním předsedou byl podle Pamětní knihy zvolen p. Karel Petlach z čp. 23. Akční plán družstva obsahoval záměr, cituji: „postaviti mlat a koupit mlátičku a různé další stroje.“ Údaje v knize dále uvádí, že prádelenský odbor družstva čítal 40 členek a 31.7.1949 se konala slavnost při příležitosti zbudování nového mlatu, které se zúčastnil tehdy i Rudolf Barák, coby cituji: „předseda blanenského, nově zřízeného okresu.“

Dalším zdrojem informací z té doby jsou dosud žijící pamětníci oněch událostí. Z 19-ti členného samosprávného orgánu tehdy sloučené obce, žijí dosud již jen dva občané. Jedním je petrovický rodák p. Meluzín Oldřich z Vavřince, podle něhož občané jednotlivých obcí tehdy sloučení spíše podporovali. Druhým je p. Alois Skoták z Veselice. Podle něho nebyla doba koncem padesátých roků i v našich obcí zrovna jednoduchá. Tlak na vlastníky zemědělských usedlostí k založení zemědělského družstva byl velký, ale současně dodává, že na rozdíl od některých známých tragických událostí při kolektivizaci venkova v naší republice, probíhalo založení zemědělských družstev ve Veselici i blízkém okolí bez větších problémů.             

Po zvolení nové samosprávy se vedení obce pustilo s nadšením  a elánem do práce. Úplně na začátku byla stěžejním úkolem dostavba Kulturního domu ve Veselici, rozestavěného od roku 1955, jak potvrzuje Oldřich Meluzín. Současně však dodává, že nový kulturní dům byl „oficiálně“ budován jako nová knihovna. Jeho výstavba se však protáhla na celých 9 roků a nový kulturní stánek byl dokončený až poté, co byl nejdříve dostavěný ve Veselici vepřín, drůbežárna, kačenárna a také kravín. První akcí v něm byla Štěpánská taneční zábava koncem roku 1964. Rok po sloučení obcí byla sloučená i jednotlivá zemědělská družstva. Dokládá to zápis v Pamětní knize obce Veselice v zápise za rok 1961 informací, že nové družstvo hospodařilo na výměře 440 ha a mělo celkem 149 členů. Tolik v krátkosti několik informací z doby před padesáti roky.

Cílem tohoto článku není snaha o podrobnější popis života v našich obcích za dobu jejich společné správy. Chtěl jsem jen právě uvedením informací z období kolem roku 1960 nastínit podmínky legislativní, ale současně informovat o situaci v jednotlivých obcích, např. z pohledu obsazení fukcí předsedů tamních Místních národních výborů, či předsedů zemědělských družstev, apod.

Především generaci mladší, ale i pro připomenutí generacím starším, bude dobré uvést, které akce se v jednotlivých obcích zbudovaly. Jedná se mimo jiné např. o následující akce:

Nové Dvory – vodovod, oprava místních komunikací, rekonstrukce veřejného osvětlení, nová zastávka autobusů, atd.

Suchdol – zpevnění místních komunikací, napojení vodovodního řadu na zdroje v lokalitě Stodůlky a Béčí louka ve Veselici, zbudování dnes již neexistující prodejny potravin, plynofikace obce, oprava kapličky, rekonstrukce veřejného osvětlení, atd.  

Veselice – zbudování vodovodu, kanalizace, zpevnění místních komunikací, chodníků, oprava budovy hasičské zbrojnice a knihovny, rekonstrukce místního pohostinství na nový obchod a pohostinství, plynofikace obce, zbudování nové návsi s novou kapličkou, atd.

Vavřinec – nová výstavba řadových rodinných domů včetně potřebné infrastruktury (vodovod, kanalizace, místní komunikace, chodníky), rozšíření sportovního areálu, výstavba víceúčelové budovy pro služby (pohostinství, smíšené zboží, prodejna masa a uzenin), plynofikace obce, rekonstrukce průtahu, rekonstrukce prodejního stánku v parku, několikerá rekonstrukce budovy bývalé školy (mateřská škola, knihovna, klubovny, spol. místnost, byty), atd.

Na závěr bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že i přes výtky nekterých občanů, že se tam a nebo zase onde zbudovalo více akcí, bylo sloučení obcí tehdy přinosem pro všechny jejích tehdejší, současné i budoucí obyvatele. Ke cti všech občanů, kteří se vystřídali během půlstoletí společné správy našich obcí patří poděkování za jejich ochotu podílet se na správě věcí veřejných a za konstruktivní přístup k řešení společných problémů. Myslím si, že i díky těmto skutečnostem můžeme být dobrým příkladem pro některé ostatní obce.         
 

Miloslav Novotný